Kronika

Svědectví otce Petra Dokládala_pouť do Prahy_19.11.2011

Pražské Jezulátko-naděje nejen našeho národa: Pouť do Prahy 19.11.2O11 Podivuhodné a úžasné jsou cesty Páně. Jak krásně ukazuje cestu těm, kdo si uchovávají dar dětství a otevření pro Pána. Chci se s vámi podělit o velký zážitek a dar, který se dostal naší farnosti v podobě pouti do Prahy dne 19.listopadu 2O11. Někdy na podzim jsem ve svém srdci pocítil jasný impuls putovat se svým bratrem Pavlem k Pražskému Jezulátku. Fatimský apoštolát koná tuto pouť pravidelně už mnoho let, stejně jako mnohé další na poutní místa doma i v cizině. Protože jsem byl u Panny Marie Vítězné, kde je pražské Jezulátko uchováváno již před velmi dlouhou dobou a vzhledem k mimořádným zásahům pomoci, které prožívala a stále prožívá má maminka, velmi jsem pocítil nutnost se této pouti letos účastnit. Protože v té letošní se objevila také mimořádná nabídka prohlídky pražského arcibiskupského paláce a naše farnost má stále v živé paměti obrovské obdarování v podobě návštěvy Hradeckého biskupství a úžasné setkání d otcem arcibiskupem Karlem Otčenáškem, tak byl zájem o pouť v naší farnosti od začátku mimořádný. Přihlásilo se na 6O poutníků- farníků a my s hlavním organizátorem bratrem Pavlem Vahalíkem jsme zvažovali způsob dopravy. Nakonec padlo rozhodnutí pro vlak a bylo opravdu velmi dobré a výhodné. Vyjeli jsme rychlíkem ze Suchdolu po čtvrté hodině ranní, nechyběly ani docela malé děti a starší poutníci a dorazili do Prahy kolem 8hod. ranní. Znali jsme program, že začátek bude v 1Ohod. v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha a každý zvolil osobní způsob dopravy. Já jsem doprovázel skupinu, která se chtěla „projít“ a bylo to i docela sportovně náročné. Setkali jsme se před arcibiskupstvím na Hradčanském náměstí a byl jsem velice rád, že přijel i můj přítel z Prahy Petr se kterým jsem byl minulý rok ve Svaté Zemi. Bratr Pavel nám společně se sekretářkou Haničkou udělili pokyny a povzbuzení a pak jsme se odebrali na nádvoří pražského Hradu a do katedrály. Tam jsme se krátce pomodlili, protože v katedrále jak víme probíhá nepřetržitý provoz a všude je veliké množství cizinců. Po prohlídce katedrály, což pro mne i pro mnohé byl silný zážitek vidět krásu umění a historických klenotů běžně neviděných, jsme se shromáždili před arcibiskupstvím a nastala prohlídka s perfektním výkladem sestry Dominiky, která je pravou rukou vzácného otce arcibiskupa Dominika Duky. Jemu určitě nejvíce vděčíme za to, že jsme se mohli dostat do representativních prostor arcibiskupství a vidět na vlastní oči mnohé klenoty obrovské historické a umělecké ceny. Samozřejmě duchovní například když jsme se mohli modlit v soukromé kapli v níž vedle nádhery a duchovního fluida na nás zapůsobila socha Panny Marie Fatimské, darovaná v roce 1965 papežem Pavlem VI našemu tehdejšímu kardinálovi Františku Tomáškovi. Je to vždy velice povzbuzující dotknout se podobných „detailů“ a děkovat Bohu a Panně Marii za takové velké milosti. Jistě si všichni uvědomujeme, jakým velikým darem pro náš národ bylo zvolení arcibiskupa Dominika na Svatovojtěšský stolec a všichni, kdo nejsou nikterak zaujati vnímají i vzájemnou linii spojení s náměstkem Kristovým svatým otcem a také v té sekulární rovině spojení s hlavou státu presidentem Václavem Klausem. Nechci zde rozebírat tyto vztahy, ale nemohu zapomenout na přesažnou ideu „spřátelování“, kterou tak mimořádným způsobem šířil zesnulý otec arcibiskup Karel Otčenášek. Díky. Po prohlídce arcibiskupského paláce jsme vyrazili na pouť k Panně Marii Vítězné, k Pražskému Jezulátku, kde byla ohlášená mše svatá na 13.3O. Zde bych chtěl mimořádně vyzdvihnout zkušenosti a také jasný postoj svého bratra Pavla, který vedl tuto pouť z Pražského Hradu po Zámeckých schodech a rušné ulice plné cizinců za stálého modlení a v zastávkách na nichž jsme si připomínali naše největší světce a patrony. Svatého Václava, Vojtěcha, Víta, samozřejmě také letos mimořádně oslavenou svatou Anežku českou, svatého Jana Sarkandra, svatého Jana Nepomuckého, Prokopa, Zdislavu a další. Je třeba uvědomovat si kořeny našeho národa v době, kdy existují tendence je skrývat a považovat za přežité. Právě toto si uvěřují mnozí včele s panem presidentem, kdy je třeba čelit těmto snahám jakéhosi globálního pohledu v němž se ztrácí hodnoty Boha, vlasti a národa. A právě proto směřujeme k Pražskému Jezulátku ke němuž neustále proudí zástupy věřících a poutníků z celého světa, aby mu vzdaly úctu a prosili o dary a milosti, které právě takto DÍTĚ Ježíš nabízí sklíčenému lidstvu. Zásadně důležitá je vždy víra a důvěra se kterou se v pokoře skláníme před Tím, který v čase přišel na tuto zem v podobě bezbranného dítěte. Jak velmi je důležité například prosit toto Milostiplné dítě v podobě takto uctívané sošky za nenarozené děti, za všechno, co nemůžeme ovlivňovat lidskými silami. Já osobně jsme prosil za posilu pro svou maminku, ale také za malou Terezku, které se narodila postižená a také za mladého bratra Františka, který se velmi těžce zranil při autonehodě. Atmosféra prostředí při pohledu na nádhernou sošku Ježíška, kdy jsme v pokoře klečící mohli prosit se proměnila ve veliké obdarování pramenící ze mše svaté, kterou celebroval Hradecký biskup otec Josef Kajnek. Velice si vážím tohoto pokorného biskupa, který přijel do Prahy sám a před mší svatou navštívil nemocného kněze. Přiznám se, že jsem pocítil i bolest v srdci, když jsem viděl otce biskupa po mši svaté jak jde sám s cestovním kufrem na vlak. Také skutečnost, že z celé Hradecké diecéze, která tuto pouť zašťiťovala bylo přítomno jen 5 kněží. Je pro mne vždy těžké nějak rozebírat podobné skutečnosti, ale nemohu se ubránit vyjádření, že nechápu, že v tak nesmírně složité době zde není větší touha v pokoře prosit o milosti setrvání na cestě života v pravém duchu katolicity jak nám ji ukazuje svatý otec Benedikt 16 a další. Kam směřoval tento mimořádný pontifex jako první při své návštěvě České republiky v roce 2OO9? Právě sem, protože každé otevřené srdce přímo saje ducha, který se odtud rozlévá. Jistě všichni známe aspoň v hrubých rysech historii této milostiplné sošky, které je připisována úžasná moc a nesčíslně mnoho uzdravení. Je ale třeba, aby byla objevena. S radostí jsme se mohli také setkat s otcem Karmelitánem PETREM GLOGAREM, který je nyní správce tohoto kostela a po mši svaté se setkal s celou rodinou Glogarovou z Loučky. Tato rodina dala světu 3 kněze, 2 Salesiány a tohoto Bosého Karmelitána. Díky za tyto velké dary. Na závěr bych se chtěl ještě velmi stručně zmínit o zázračném uzdravení mé maminky na mocnou přímluvu právě Pražského Jezulátka- Dítěte Ježíše. Poprvé to bylo na začátku 9Olet, kdy ji na přechodu povalil cyklista a bylo podezření na vnitřní zranění a podruhé když se objevil nádor a musela absolvovat ozařování a posléze vše zmizelo. Maminka dostává od sestřiček kláštera olejíček, který vedle vnějšího používání musí být ve spojení s mnohými modlitbami. TO JE PRÁVĚ ZÁSADNÍ ODKAZ: NÁVRAT K MODLITBĚ. Modlitba se musí vrátit do rodin, musíme se vrátit k Adoracím a pokorným prosbám. Bůh je Pánem všeho, ne člověk a protože víme, že nepřítel spásy působí tím, že zatemňuje Tvář Boží a odvrací člověka od Něho, musíme na základě víry volit pouze tuto cestu. Musíme si připustit, že mnozí chápou církev pouze v horizontální podobě, mnohdy jde jen o to, aby se lidé cítili dobře ve společenství, ale chybí formace a právě odevzdávání se Božímu Milosrdenství. Nabízí se pohled na Pannu Marii, který se plně realizuje v Jejím Spoluvykupitelském poslání ke kterému musí nutně církev Kristova v jednotě dospět. Pokoušet se hodnotit tyto projevy jako nerealizovatelné je stejné jako pochybovat o moci Boží. Děkujme tedy za všechny dary a impulzy, které nás utvrzují ve víře a pomáhají překonávat pochybnosti i v situacích, kdy se setkáváme s různými názory. Pomáhejme jeden druhému a čerpejme ze všech těch Zdrojů spásy, které nám Pán připravuje. Blíží se VÁNOCE, krásný čas, kdy si vždy mimořádným způsobem uvědomujeme ono obdarování, které nám Bůh udělil svým Vtělením. Ano, pokora a duchovní dětství je naše naděje.

Upřímně všem žehnám. P. Petr Dokládal

Starý Jičín 28.11. LP 2011

Pozvání na seminář MODLITBA,PŮST,VÍRA - s fra Marinko Šakotou o.f.m - zahájení doby postní v Koclířově

Srdečně zveme k účasti: duchovni-seminar.doc

Reakce na článek v deníku Referendum a magazínu Christnet

Tak Fatimský apoštolát ČR opět v den naší …

Nové internetové stránky P.Jamese Manjackala - program v ČR 2012

S velkou radostí oznamujeme, že pro programy v …